Kterak Zdenička kupovala brambory

Jde Zdenička do obchodu,
chce nakoupit brambor horu.
Dusičnanů mají málo,
v noci se jí o nich zdálo.

S prodavačem zpoza stolu,
pouští se do rozhovoru:
„Chci vyzkoušet brambor hlízy,
udělám si analýzy.“

„Ty s lékařským atestem,
co dnes měli přivézt sem.
Tester mám vždy po ruce
a je ještě v záruce.“

Prodavač se kontrol bojí,
občas zboží neobstojí…
Dvě brambory roztřeseně
podal přes pult naší Zdeně.

Ta už testy připravuje,
po bramborách pokukuje.
Tester zběžně prohlíží,
zaráží jej do hlízy.

Čeká Zdena na výsledky.
O zboží je zájem velký,
prodavač se pilně točí.
Zdena nevěří svým očím!

Škodliviny skoro žádné,
je to zboží nezávadné!
Dusičnanů minimum!
To musí říct sousedům…
Vitamínů celá hora,
tomu nikdo neodolá!

Obrací se k prodavači:
„Tato kontrola mi stačí!
Vezmu si jich deset kilo.
Už aby to hochu bylo!“

Prodavač se tváří temně:
„Nemám už víc na prodejně!
Všechno už jsme doprodali,
víc nám toho nedodali…“

Zdena buší do stolu,
v ruce zdravou bramboru.
„Tyto hlízy musím mít!
Čím vás mohu podplatit?“

Nato mnohoznačně mrká,
prodavač si hrůzou krká
a hned volá ochranku:
„Vyveďte tu občanku!“

Táhnou Zdenu silné paže,
smýkají s ní po podlaze.
Ochranka jí nadává,
ona se však nevzdává…

Zakousla se do dveří –
prodavači nevěří!
Zdravé zuby mají sílu,
v dveřích vykusují díru.
Prodavač jen zakvílí:
„To mi srazí z prémií!“
Bleskurychle pod pult sahá
a už odtud něco tahá!
Má tam totiž dvojitý
pytlík brambor ulitý.

A už sviští hlízy vzduchem!
Zdena – nepřítomná duchem
nepočítá zásahy
a sbírá ty poklady.

Její sen se splnil zcela,
když rodina večeřela.
Všichni teple oblečení
jedí zdravě – nad to není!
Vitamíny polykají,
dekami se přikrývají…

Na Zdenu je osud krátký!
Ti, kdož dusičnaté látky
nedostanou do sebe,
půjdou rovnou do nebe!

Tohle je ten zázrak pravý,
pro ty, kteří chtěj být zdraví!