Na větvi

Já Vám teď budu vyprávět
o větvi, na které visel svět.

Na ta větvi zpívali kosi,
pak najednou tam přišel kdosi...

A jak se tam dostal?
No přece jednohuchou slovní hříčkou!

A kdo to byl?
To se neví!
Snad hlupác co si neví rady,
či pesimista bez nálady.

Na důkaz údivu či překvapení
lepší věty zkrátka není,
tak nebuďtě překvapeni,
až na větvi budete probuzeni.

Já omlouvám se za báseň prostou,
ale i básníci z větví rostou...