Čaj o páté

Odpolední idilka se náhle zvrhla,
když si teta do křesílka prdla.
Znechuceni strašným puchem,
házeli jsme věci vzduchem.
Přestala to být legrace,
když mi kolem hlavy proletěla matrace.
Teta své plyny stále zapírá,
rozlitý čaj ze stolu utírá.
Náhle přišla další vlna pachu,
všichni opustili pokoj-ze strachu.
Nikdo nechtěl umřít mlád,
byl to vážně strašnej smrad.
Když se teta přiznala k ohavnému aktu,
pochopili jsme problém v zažívacím traktu.
Od té doby už jsme fazole k obědu neměli
a v pohodě jsme u čaje seděli.