Pocity co potrápí
Pocity co potrápí
Pocity co potrápí
Řítím se ku Praze
v dálkovém Buse,
stromy,domy,občas skály
žádná voda-ta je ve mně
zuby nehty ji držím,
nevím,kdy ji vypustím.
Praho,pojď mi prosím vstříc
cítím jak mi rudne líc-
a konečně uvidím
to město měst veliké
slavné až ke hvězdám
tak velkou radost mám
snad se štěstím počurám.
Řítím se ku Praze
v dálkovém Buse,
stromy,domy,občas skály
žádná voda-ta je ve mně
zuby nehty ji držím,
nevím,kdy ji vypustím.
Praho,pojď mi prosím vstříc
cítím jak mi rudne líc-
a konečně uvidím
to město měst veliké
slavné až ke hvězdám
tak velkou radost mám
snad se štěstím počurám.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
V té chvíli je to hodně nepříjemné, ale teď mi to vyloudilo úsměv na líčko :o))
06.08.2008 20:28:00 | labuť
nj...to mi pripomina vcerejsi vecer, kdy sem vyskakovala z auta u silnice :D ... a me to teda taky zrovna k smichu nebylo :DDD ... ale snad jsi dobre dojela i ty ;)
02.08.2008 20:21:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Teda Maruško, Ty ses rozjela! Až do Prahy!? Tak se stav na kafe :-)))
30.07.2008 14:47:00 | Levandule