Óda na NĚHO

.
Probodnut kordem ba i fleretem,
zhnusen vším co je nad světem,
náš veliký, převeliký, přijmi tento dar
a neuveď jej prosím v zmar,
neb z čisté lásky k tobě vznikl,
aniž bys mne sršněm píchl.
Studu mám více než je třeba,
ach běda, běda, třikrát běda.
Však mluvka nejsem, to víš přec,
jen z mrazu tvého mám v žilách křeč.
Jsem možná i svině, jak jsi pravil,
ach, slovy těmi tys mne zranil,
nechci tvé perly vidět ležet ladem,
to snad může býti mého činu kladem.
Jsem jenom bídný červ,
co hlodá tobě tvůj nerv,
když v tvém stínu plačíc ležím,
však poklad tvůj já takto střežím,
přijímám pokorně tvoji kritiku
mých shitů psaných v rychlíku,
nevědouc já co tímto činím,
tvou mysl svými shity špiním.
Dopřej, ó velký nám též sluchu,
kéž naše shity dojdou k uchu
a shovívavé slovo božské
naše duše laská po sté,
aby došla k nám i spása,
my nevědouce co je krása,
moříme tvé vševědoucí oko proroka,
trápíme tvou čistotu tisíckráte do roka.
Nechť do tvých plachet vítr fičí,
to dozajista shity zničí,
odfoukne je v širou dál
a zas budeš jen ty král.
Klaníme se tobě velký náš Nero,
kéž další skvosty zří tvé pero,
i když občas změkne tvoje tvář,
nad hlavou budeš míti svatozář.
Jsi náš císař, náš vojevůdce,
všehovesmíra největší strůjce,
jen ty vyvedeš nás z temnot zel,
to by každý nýmand chtěl.
Jsi ten kdo jsi, ó veliký,
náš soudče, vítězi, kralevici kritiky,
pouze ty dovedeš nás k cíli,
tvůj šik opět vítězně nám sílí
neb šlechetnost tvá září všude
a z našich shitů - hovno bude.
Tak sláva, sláva velký Nero,
hříšné dílo budiž porobeno
ó Horácio ... a tak dále a tak dále ....
.