RÁJ...a Eva

A hle Eva,
první žena,
byla z ráje vyhozena,
ukousla si jablka,
hloupá vedle šlápota,
had ten jedovatě syčí,
Adam v koutě rytě mlčí,
Eva na nic nehledí,
na jabko se zahledí,
no co kousnu jemně,
a pak ho dám jiné ženě...
Ovšem Eva netuší,
že ji ticho ohluší,
jsou tam jenom spolu,
koukaj nahoru a dolů,
nikde nikdo jen ten had,
to je ale pěkný srab,
jakmile se jabka zbavil,
ten had ani nepozdravil,
už byl v čudu u hadice,
vyřídit si tahanice,
a tak Eva rychle spěchá,
Adam za ní v klusu heká,
ať už z ráje vypadnou,
listy sobě popadnou...