Knajpa

Když jsme jednou z trampu jeli,
velký hlad jsme náhle měli,
míjeli jsme u silnice,
jednu knajpu-Dětenice.

Na zemi místo koberců,
sláma tam leží,
však smích tak zadržíš,
pouze stěží.

Vítej selko,
zalez někam,
co budeš žrát,
na to čekám.

Překvapení bylo dost,
všichni tam mluví,
jak zobák narost.

Za barem jakýsi hejhula,
slovník má v popisu práce,
nažer se,nachlastej,
byla to legrace.

Oči jsme kulili,
dobře se bavili,
na reakce příchozích
moc jsme se těšili.

bylo to pro nás,
perfektní uvolnění,
i přes jejich mluvu,
hosti se rychle mění.

Já o tom slyšela,
však jenom z vyprávění,
v téhlete hospůdce,
smutek se rychle změní.

Však kdo tam nebyl,
asi mě neuvěří,
bezvadný zážitek,
stavte se na večeři.

to jsme se nasmáli,
bylo tam živo,
když před námi
postavil půllitr,
chlastejte pivo.

Od smíchu pusa nás bolela,
až zase bude čas,
hned bych tam znova zajela.