Počítání hvězdiček

Není mi teď zrovna dvakrát,
do tance a do zpěvu...
"Sestro, kam jste dala čumák?"
..na stole se zachvěju.

"Pane doktor, na stolku je"
odpovídá sestřička,
před očima vyskakuje mi,
první černá hvězdička.

"Sestro, tenhle skalpel není ostrý,
jak by býti měl..."
Do uší mi slová zvoní,
každý by se teďka chvěl.

"...ne, výměna není třeba,
už to tu ňák dopižlám..."
Zjevuje se hvězdička zas,
neuteču, tohle dám...

"Tak, slečno, už hotovo je,
můžete pomalu vstát..."
Sednu si a hvězdiček je,
místo jedné padesát...

V uších hučí mi
a ve spáncích tepe.
"Necítíte-li se dobře,
okamžitě ulehněte!"

Mileráda uposlechnu,
rozdejchávám hvězdičky,
do uší donese se mi,
chraplavý hlas sestřičky.

"Už je Vám líp?
Jste tak bledá..."
Navzdory bledosti,
tělo mé si sedá.

Z batůžku nechám si donést,
sladké médi gumové,
nacpu si jich plnou pusu,
počet hvězd je na nule.

"Tak co, broučku, už je Vám líp?"
ptá se doktor zvesela.
"Už je mi naprosto dobře,
cítím se fit docela..."

"Nashledanou a děkuji Vám,
za takový zážitek,
nechť celý den provází Vás,
spoustu jasných hvězdiček..."