Rum

Prosím jeden velký rum.
„Už zase, budeš jako dobytek“
říká vrchní.
nevadí, jeden rum
a nadávat běž k sousedům.

„Vždyť za ten rum,
co jsi tady vypil,
postavit sis mohl dům“
„Já ale nechci dům,
chci rum,
a jestli mi ho nedáš,
předhodím tě svojím psům“

Ááá, konečně je tady.
Velký tmavý hnusný rum.
Ale voní hezky...
já převrátím ho dovnitř,
přestávám vnímat, mluvit česky.

Zatemní se prostor mlhou,
zvuky jsou tak podivné,
vrchní pokrytý je duhou
a já asi brzo stanu se,
záchodovým sluhou.

Ten vrchní stále něco mele,
nebo spíš začal štěkat?
Nevím a navíc ztrácí se mi v mlze.
Je krásné nevnímat, jak je mi blaze.

Ovšem za chvíli je to tady
přichází jiná fáze.
Je mi špatně, na záchod běžím,
do židlí narážím, ale stále pevně věřím,
že na záchod doběhnu
a na mísu dolehnu.

Stalo se a těžké chvíle odezněly,
je to krása...usínám
a možná zas zítra...už zítra
si velký tmavý rum objednám.