čtyřicet dnů a v pokoře
plavil se námořník přes moře
poslední dva dny byl o hladu
měl asi špatnou návnadu
všude jen voda bylo znát
jaký má ten chudák asi hlad
už vidí svůj rodný dům
už mává z lodi sousedům
za dvacet minut je na břehu
těší se jak skočí do sněhu
námořník je totiž eskymák
nechce se věřit ale je to tak
teď bude zas všem vyprávět
jaký je asi ten jiný svět
co tam vypil a co tam sněd
a rád se zase vrátil zpět
zpět domu