Výpověď blázna

Moje duše roztěkaná,
je a není ráda sama.
Samota ji tichem tíží,
blízkost lidská hlukem hýří.

Když jdu sama podchodem,
chci vyběhnout honem ven.
Když jdu s lidmi po ulici,
Mám se schovat v popelnici?

Rozpolčená povaha mi na zmatku dodává.
Mám snad zůstat jenom stát?
Své duše si nevšímat?!
Jak jí jenom utéct mám?
Kam se před ní uschovám?