Báseň o vraždě

Nad ztemnělou vesnicí
visí měsíc svítící,
kol kolem je velké ticho,
až se z toho svírá břicho.

Vzduch proťal jako kord
křik: „V lese stal se mord!“
I seběhlo se lidí mnoho,
vidět tam bylo kde koho
a pak přišli zajisté
dva tlustí policisté.

Ptali se a vyzvídali,
lidi kolem vyslýchali
a chtěli vědět po právu,
kdo křičel o mordu zprávu.

I rozkřiklo se kolem,
že za kukuřičným polem
babka stará pobíhala
a všude tam vyřvávala,
že mezi lesem a silnicí
slyšela hlasy chroptící,
že na kraji silnice
leží tři mrtvé slepice.

Na místo činu se pak hnali
všichni, co to povídali
a s nimi též zajisté
ti tlustí policisté.

Na mrtvé slípky koukají
a po dechu lapají,
prohlašují vůkol,
že není snadný úkol
najít slepic vraha,
i když bude snaha.

Přišel dobrý nápad,
co četníky napad,
že vezmou slípky do hospody,
ať z nich jsou tam velké hody.

Tak sešla se vesnice
a pochutnala velice
od silnice na drůbeži,
každý hned ví, oč tu běží.

Nad ztemnělou vesnicí
visí měsíc svítící
a z hospody Pod Kalichem
chodí lidi s plným břichem.