Jupí

Mám radost

Mám radost a je mi krásně...

takovou radost, že sladké tu píši básně.

Sladké? Ba, ne jsou o radosti.

Zrovna jsem a myslím, že vždy jsem byla dobrák od kosti.

Odpouštím vám i vrařdu přátelé.

Už proto, že mi je teď vesele.

Jako Sluníčko zářím.

A v duši medový dortíček vařím.

Je mi jedno, že pomluvy jsou všude.

Ze mě vždy veselý blázínek bude.

Jsem tu a za chvíli tam.

Přijď veselý člověče a polibkem tě uvítám.

Ten pocit možná není stálý a napořád.

No ale vím jak ho vyvolat, i když je to neřád.

Nechce a zuby nehty se drží dna duše.

Já mu jen řeknu: Pojď sem." a to náležitě suše.

Nepřijde a teď mluvím hlouposti.

Ale to je jen z mé nekonečné bezedné radosti.