Bláznivá

Ruka s rukou propletena,
prsty spjaty v křeči,
jarní večer, hraje flétna,
moje láska brečí.

Slzy kanou po tvářičce,
jsou to slzy štěstí,
jsi šťastná jak vichřice,
když rozfouká smetí.

Tohle je fakt hrozná báseň,
asi radši skončím,
dám si rychle horkou lázeň
a do vody skočím.

Pořád píšu, nedá mi to,
to je zase dílo,
Slunce v duši, jsem kopyto,
venku je zas bílo.

Jaro tady, venku hnusně,
nálada je na houby,
už ať kvetou v sadech hrušně,
půjdu krmit velbloudy.

A tak končím tenhle vtípek,
to se zase povedlo,
jsem to ale drsný týpek,
nebo taky nemehlo.