Po flámu

Prohlížím si světýlka,
jen tak venku na zastávce.
Ožralá jak prase vidím motýlka,
lučního dravce.

A sama v sobě se modlím:
"Nezvracej, nezvracej!"
Doma jen v posteli omdlím
a spím a spím a spím
hold jsem jedna z lidí, co humor neztrácej.

Jó, doma to je jiný zvracení,
doma slavnostně záchod křtím.
A zdrhnu-li z hospy bez placení,
tak na kámoše to napsat nařídím :-)

To byl zase flám,
ráno se proberu k vědomí
a hádejte co mám?
No kocovinu ne! Jen čisté svědomí.

Zaplacen účet byl,
ačkoli ne mými zelenými papírky.
No příště zůstanu dýl,
abych viděla ten ksycht servírky :-D

Až ji můj kámoš zase pozvrací boty při placení.