Polnice, Mája a první Apríl

Je to Jan jako Jan
okolo lesa pole lán
okolo lesa louka modrooká
a na ní holka pase v trávě mloka
(bez jednoho oka)

U lavice stařec seděl
zlatovlásku plakat viděl
z plna hrdla křičela
až se dívka v poli skrčila

Skričila se k hlubokému lesu,
novinu, vám, lidé nesu:
,,Okolo lesa máků lán,
joj, jede k poli svatý Ján"

Jede na puntikovaném slonu
to je vám najednou shonu
na kopci starý stojí dům
a tam si vyrábí opium

A z něho kažtdé ráno vylétá ta včelka Mája
a od ní popíchaná uličnice Kája
není ji co závidět
je opuchlá až nevidí svět...

Byl to její osud, byl to její osud
-žihadlo - vše ,co znala jen dosud
1. Dubna je však vtípků čas,
káněte zval k šaškování hlas

A když se dívka z pole vracela
Smolíčka s Bílou Paní viděla,
jak jeden druhého tam svádí,
pak prý že jsou jenom ,,kamarádi"

A pak zazvonil Japonec
a pohádky je konec