Třikrát do stejné řeky nevstoupíš

Šíleně mě dojímá, ta zasraná rutina.
Jen co skončí makačka, hned nová zas začíná.
Česačka se zapíná, a vědomí vypíná.
Nahodit mód autopilot, konverzace umírá.
Přijíždí už traktorista, ruka v pěst se zatíná,
Při pohledu na tu fůru má naděje skomírá.
Naděje na odpočinek, aspoň malý oddech,
Sotva fůru odklidíme, další dvě mám v zádech.
Fůru nám hodili k chobotu na zem,
Jen bezmocně čumím, je velká jak blázen.
Jen co zmizí první vlečka, beru z kopy první štok,
Že je smotaná jak vánočka už není pro mě žádný šok.
Tahám, zkouším každou stranu, štok ven stejně nedostanu.
Šéfík jde kolem, že nám jde poradit,
Tváří se jakoby chtěl tajemství života prozradit.
Řekne nám to co už dávno víme,
a pak nás seřve že u toho spíme.
Tak díky za radu, co bychom jinak dělali,
Asi místo chmele ruce si navěšovali…
Taky tu máme celkem fajn počasí,
Vedro tak drsné že se i teploměr pozvrací.
Tipl bych to tak na 40 ve stínu,
Už někdo odstraňte z nebe tu svítilnu!
Kdybych si s sebou vzal na Toi Toi slaninu,
Mohl bych si usmažit na víku hostinu.
Když nejsou vedra tak pro změnu prší,
Sběrače mna poli to po jednom ruší.
Vzpomínaj na chvíle kdy byli suší,
Koupele v bahně je už nevzruší,
Za jinej post by ted dali duši.
I když… tu práci, to si nevybereš.
Dřív nebo později stejně se posereš.
Na pytlích moc srandy nezažiješ,
Dík hluku pokec si neužiješ.
Na odpad taky moc neupaluj,
S vidlemi lítáš tam - jako ten chuj.
Zametáš hodinu a pak začne foukat,
V tu ránu se můžeš jen vzteky posrat.
No a válečky? Tam někoho vyslat?
To je jak ortel smrti mu podepsat.
Stojíš tam a čumíš, a kurevsky se nudíš.
Nemůžeš si odskočit na minutu jedinou,
Klesá ti tam IQ s každou další hodinou.
Navíc trable se zádama, ty tě jistě neminou.,
Ale to už není žádnou velkou novinou.
Moment moment, co to slyším,
Že bych náhle ohluchl?
Došli pytle, není chmele,
Nebo máme poruchu?
Co se děje, proč stroj stojí? Ne že mi to vadí…
Strojník říká – konec šichty!
Už se domů pádí.
Rychle odbýt jídlo sprchu,
Vzhůru do nočního ruchu.
Po té těžké makačce na chmelové česačce
Dvanáctka je povinností
a za správných okolností
pár panáků pokoříme, konec šichty oslavíme.
Pak se domů doplazíme, budíky si nařídíme,
Do postele zalehneme, no a než se nadějeme?
…píp, píp, píp, píp…
To je systém kurva drát, člověk jde na chvíli spát,
sotva dojde do postele, začne ho hned budík srát.
Zas nanovo začíná ta zasraná rutina,
No tak šupky jít makat…