Sejdem se u maturity

Pro radost i ze zvyku,
studujeme fyziku.
Páka, kladka, elektřina –
je to všechno strašná dřina.

Zbývá už mi jenom krok -
bude ze mě biolog.
Savci, ptáci, havěť hmyzí -
už mi dávno nejsou cizí.

Bez znalostí z chemie
člověk jak když nežije.
sodík, hořčík, mangan, rtuť –
výbuch přijde buď jak buď.

Zlomky, grafy, diagramy -
matika je stále s námi.
Thaleta i s Pythagorem
oslavujme mocným chórem!

Kdo vymyslel tělocvik,
tomu patří velký dík.
Hrazda, kruhy, bedna, lano –
propadnouti je mi dáno...

Zeměpisné znalosti
otřásly mnou od kosti.
Potím se v úporné snaze
nehledati Brno v Praze.

Panovníci, vladaři
vždy mi hlavu zavaří.
Zikmund, Karel, Přemysl...
Nejde mi to na mysl.

Společenským vědám
těm už pokoj nedám.
Politika, práva -
zvládla jsem to! Sláva!

Řeči jiných národů
nejsou nikdy na škodu.
I v pekárně o housky
požádám si francouzsky.

Pojďme na to vědecky –
naučme se německy.
Pokud neznáš „der, die das“,
nesmíš nikdy mezi nás.

Třeba jazyk anglický
zdá se býti praktický.
Když tě potkám, řeknu „hello“
a začnu debatu smělou.

Jak to v pravopise chodí,
kam se „s“ a kam „z“ hodí
a co napsal Neruda...
Nevíš? To je ostuda!!!

Že to zvládám, díky Bohu!
Jenom v jedno doufat mohu:
Ač je náš boj tvrdý, lítý,
sejdem se u maturity.