Kterak se smrtka vdala

Potkala vám smrtka
malinkého krtka.

Ten jí čichem očíh‘,
vece tence:
zhlédl jsem se
v tvých hlubokých očích.

Smrtka kulí oční jamky,
pak přijímá roli mamky.

V podzemí pod Temží
kolem mámy
kostřičkami
se to jednom hemží.

Tahají si losy
na vlastníka kosy.

Smrťátka jsou smutná:
chtěj‘ dát v míru
hnátky k dílu.
Je ta kosa nutná?

Na kombajny pějí ódy,
kosy dávno vyšly z módy.

Maminka se zlobí,
vidí bídu,
genocidu
a masové hroby.

Každý z vás ať nosí
kosti místo kosy.

Pěkně lidi koste,
však jen staré
pěkně karé
do zásvětí noste.

Krátkozraká dítka běží
rychle sklízet, kde kdo leží.

Tak po světě chodí,
občas mladé,
občas zdravé
do své říše vodí.

Neb vzala si smrtka
přisleplého krtka.