Drak

V lese, včera k večeru,
potkal jsem já příšeru.
Řekla: „Já tě sežeru!“
Mám to ale pech.

Povídám mu milý dráčku,
najdi sobě jinou hračku,
ještě bys měl ze mě sra...,
páč mám hrozný dech.

Mám strach, tuším jistou zradu,
dráček tiše mne si bradu,
ústní sprej má ve svém hradu,
s vůní „lesní mech“.

Vše je jasné, budu k jídlu,
již mne nese k svému sídlu,
ještě svěřím kůži mýdlu
a lehám na plech.

Zkouším ještě domoct práva,
drak to nedbá, marná sláva,
avšak co je horší zpráva,
on si ke mně rýži dává,
chlapče tu si nech.