Vražedná zbraň

Cesta je bílá jako sníh,
z kuchyně cítím zkažený líh.
Ten líh je víno otrávené,
které jsme pili – ach ne, ach ne!

Je parné léto – stupňů třicet
a já se cítím tak na čtyřicet.
Po vínu s jedem těžko mi je
koho jen za tohle Pán Bůh zlije?

Kdy pustí sprchu a budou povodně?
To já už nebudu na denním světle!
Nebudu vážit už čtyřicet kilo,
s kterými píšu já toto dílo.