Fotbalová

Dlouho nad hřištem zněl,
zvuk trubek vuvuzel,
dvaadvacet unavených těl,
k vítězství marně pobízel.

Však v poslední vteřině,
zvedl pan Suaréz ruce k míči,
pomoct chtěl modré družině,¨
pak pomyslel si: "Je to v ....!"
(No tyči, té fotbalové samozřejmě :-))

A pak přišel červený trest,
jak to bývá když se podvádí,
za tu boží pěst,
kterou kulatý nesmysl pohladil.

I vyhledal puntík bílý,
chlapec s kůží tmavou,
netušil že se mýlí,
když vybral si stranu pravou.

Do tyče opravdu míč napálil,
namísto afrických oslav,
ještě pořádné drama připravil,
všem infarktový stav.

Nezvádl z Ghany chlapci,
potom proměnit penalt pět,
dojít k vítěznému konci,
a nejet domů zpět.

To Uruguajští hoši,
dali vzpomenout na mistra Panenku,
plakali v Africe všichni černoši,
s dloubáčkem dostali zpáteční letenku.

No a Suaréz hříšný,
z toho byl najednou král,
na něco špatného byl pyšný,
a každý v týmu ho miloval.

Občas se prostě udělat musí,
i to co není zrovna fér,
kdo podvod občas neokusí,
nemůže asi být ten správný frajer.

Tak by mohla vypadat pověst o "hříšném" Suarézovi, který dělal něco co se nemá.A nakonec byl ještě za spasitele.