Sázka

Chtěl jsem si vsadit na koníky,
chtěl jsem si vsadit na výhru,
vybral jsem si dva favority,
napsal je na kousek papíru.

Poslal jsem vsadit svoji ženu.
Dal jsem jí jasné instrukce,
rozmnož mi lásko tvrdou měnu,
nikoli vsaď, jak se ti chce.

Do hry jsem vložil svůj kapitál
a do ní bezmeznou důvěru,
vždycky jsem za milou pevně stál,
ještě, že nevzal jsem úvěru.

Protože propadla strachu,
výhru nám raději pojistí,
a mojí hromadu prachů,
ochrání před ztrátou malou lstí

Protože je holka z oboru
a na těch kurzech pra nic není,
provedla rychlého rozboru,
vsadila radši na umístění.

Zvítězil Tiumen, ten kůň je snad kanec,
vrátil ji zhruba její vklad,
já z toho sice mohl mít ranec,
přesto jí mám holku nadevše rád.

Doma mi povídá: “ a že jsem charakter,
tady máš z dvoustovky kilo, “
já na to koukám a ona mi říká: “Ber!”
“Tohleto všechno mi zbylo.”

Prý se to, povídá, takhle stává,
mě v puse vyráží hromádka aftů,
z onoho zbytečku, co mi teď dává,
chce ještě doplnit do auta naftu.

Vůbec ani na chviličku,
s hromadou, či málem,
nenech svojí polovičku,
s vlastním kapitálem.