Anotace: Jeden z mnoha způsobu jak můžeme vyjádřit své emoce, díky kterému vidíme život jinak a máme větší chuť ho žít! Protože právě tenhle pocit nás dělá jako jeden z mála - šťastnými!!!
Smích ode mě dostal polovičku :) Kdyby nebylo té druhé části, kde to máme trochu prozkoumat, tak by byl možná i plný počet, ale mám pocit, že tou druhou částí to ztratilo ten spád, který je ke smíchu potřeba, aby mohl nastat (zní to strašně, psát takhle "technicky" o smíchu, omlouvám se).
A zase mě tam zarazilo jakési drhnutí v rýmech... Ty to možná necítíš, ale mě se zdá, jakoby třeba ve dvojici "Ať už sršíš nadšením/vyjadřuješ potěšení" dřel pilník. Nejde teď o ten závěr, ty dvě slova se rýmují, ale co se týče nějaké vnitřní rytmiky, tak mě to nesedí. Tak je to ještě na více místech. Třeba, abych uvedl příklad:
"Co takhle když někdo zaskočí Tě,
a zeptá se tě otázkou,
na kterou je těžké odpovědět,
netušíš, zda je to bráno s nadsázkou?"
Liché řádky mi prostě nesedí, i když jsou zhruba stejně dlouhé. Zato sudé mi přijdou naprosto přirozené, a i když je poslední strašně dlouhý, a jakoby tam nesedí. Možná to dělá ten rým, který tam přece jenom pasuje líp, jak mezi těma lichýma, a možná taky je to jenom ve mě :).
21.01.2011 23:30:00 | J.U. Ray