Anotace: ...aneb z druhého pohledu (k dnešnímu šumivému vichřičímu básnění)...
Ať je počtení z jaké-koli strany, vždycky je úžasné a vím, že jsem na stejném místě. :o)
12.12.2010 22:35:00 | labuť
a tohle si neodpustím:
Baba klela, pravda to je, přiznat jsem to nechtěla
řítila se se svým strojem, jak hazardér docela
z jadrností šla mi kolem, hlava / hvězdy prominou,
nemluvila takhle sto let / tehdy šly jsme na víno
mládí z nás jen čišelo si, čarodějů kolem stohy
před nimi se ona nosí, jenže potom špatný pohyb
udělala v nakroucení, slova z ní pak vyletěla
Normálně taková není, normálně je krásně znělá :o))
11.12.2010 20:59:00 | šuměnka
Ha, už se to vysvětlilo, proč píchala mne až v patě
délkou svojí i svou silou, útočila v dechu ztrátě
štičí kost je drsné sousto, příště sním jen trojobal
do hrdla kořalku ostrou, vichru potom budu král...
11.12.2010 20:58:00 | šuměnka
Pěkně si s Vichřicí notuješ!
...i s tou kostí hostina
na kterou se vzpomíná :-)
ST
11.12.2010 20:15:00 | Kapka