JSEM BLÁZEN?

Byl jsem jednou na procházce
a potkal jsem žirafu.
Musel jsem se sklonit,
abych ji viděl,
ona si málem zvrátila hlavu.

Nechápal jsem.

O kousek dál, u jezera
jsem potkal slona.
Žalostným hlasem
mě prosil o něco k snědku,
byl tak vyhublý!
Dal jsem mu rohlík
a on ho vděčně snědl.

Nechápal jsem.

Když jsem pak potkal krokodýla,
který na mě mluvil hlasem mé babičky
(to když si zapomene nandat zuby),
a nadával mi do bezcitných vrahů,
ať prý si ho sežeru,
myslel jsem,
že jsem se dočista zbláznil.

Přišel ke mně muž v uniformě
a chlácholivým hlasem
(takovým, jakým se mluví na malé děti)
mi řekl, že se nic neděje, ať se uklidním.
Ještě mě přátelsky pohladil po rameni.

Lekl jsem se, že je to ředitel blázince
a utíkal pryč co nejrychleji to šlo.

Pamatuji si už jen tvrdý náraz o mříže…