Království za koně!

Jeden mocný král,
Nepříteli do tváře se smál.
"Mé vojsko je větší než to Tvé,
přijdeš o svou zemi hned!
Barvou krve zbarví se tento svět!"


"To snad! Každý tě zná,
nikdo se v tobě ale nevyzná.
Zbabělý král,
Na velkého rád by sis hrál."


Jeden druhému se vysmívá,
Čas k večeru se dostává.


"Neprotančíš pod mými šípy.
Jeden nakonec prostřelí Tvé chřípí.
Mezi oči šíp ti vletí,
Tvá země v mžiku krále ztratí!"


"Jen se vysmívej mi dál,
za koně, království bys dal."


Krále v zádech zamrazí,
Výsměch, jeho plány přerazí.
"Nechť zvítězí silnější z nás!"


Král do boje se vrhá sám,
Vzpomíná na dvůr, plný vznešených dam.


V očích hrdinství mu možná jiskří,
Pro zbabělce v sdrci, však nevystačí.


I na útěk se dává zbabělý král,
Druhý do zad se mu smál.


"Koně! Koně! Dám království za koně."
Sliboval umírající král.
Ten jež v čele padlého vojska stál,
Ten jež na bojišti umíral,
Ztracené království,
Za koně sliboval.