Na první pohled...
Na první pohled...
Anotace: z cyklu "Brněnská poznání"
Jdu vám takhle z Poštovské
směrem k Maliňáku,
jarem voní vnady žen
přímo do sosáku.
Nevím, kam dřív hlavu stočit,
je to tedy síla,
když se mému zraku zjeví
kráska, skvostná víla.
Plavé vlasy, vstřícný úsměv,
smělý dekolt k tomu,
mám se vrátit do desíti,
však nechce se mi domů.
Rád bych si ji pohladil,
leč na dotek je skoupá,
neví, o co přišla,
krasotinka hloupá...
V mlčenlivém souhlasu
svolila jen k fotce,
zoomem detail najíždím,
cvaklo v zrcadlovce.
Pak si všimnu jejích očí,
trochu chladné jsou,
ňadra příliš dokonalá,
kouzlo s atrapou.
Z dálky ženská jako křen,
z blízka už je jiná,
za sklem butiku
slečna figurína.
.
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
tak teď jsi mi vykouzlil úsměvu kus
posílám za to Ti, pár větrných pus :)
03.05.2011 09:48:00 | šuměnka
Na Maliňáku,
zmačkl sem u foťáku páku
pak sem dostal od cigošů do rypáku
a su bez foťáku
27.04.2011 17:03:00 | René Vulkán
Jiříku, zdá se, že svůj nový domov řádně poznáváš :o) Má svá kouzla, tohle město, ač víc jeho bílé stěny znám, jak ty zelené a jemně šedivé, ozvučené ptáky. Ale co není může se lehce stát, až moje cesta, docela brzy bude se tam ubírat. :o)
27.04.2011 06:31:00 | NikitaNikaT.
Kájo, na Křence to nebylo, tam nejsou gipsový baby ve vitrinách :-)))
26.04.2011 22:29:00 | jita.1965
Hle hle hle, čiperně se mi po tom Brně rozkoukáváš, příště půjdu raději s Tebou :o))
26.04.2011 21:38:00 | jita.1965