Kočičí mršoun..

Ty můj maličký zrzavý chloupku,
vždy se tu objevíš,když mám pochoutku.
Tlamu si olízneš,polykáš na prázdno,
smutně se díváš a žebráš o žrádlo.
Již dávno nejsi šelma,co jí jde jen o maso,
ty sníš co ti pod nos přijde,buchtu,sýr „no ty kráso“.
Mlsounek se z tebe stal,válíš se tu po lině,
sem tam zhltneš ňákou nit a pak lítáš po bytě.
Ušiska až na zádech,ocas jak kominík štětku,
všechny boty rozházíš, „no počkej ty zmetku!“.
Průvan ve dveřích je nad tvé chápání,
utíkáš za ním,je slyšet drápání.
Pavouci u tebe nemají šanci,
k smrti je ulížeš,necháš v koberci.
Ťuk ťuk ťuk na misku,běžíš jak ztřeštěná,
už jsi tu zase a zdáš se veselá.
Kapsičku si dostala, nekoušeš,jen hltáš,
packy sis pak umyla a teď v křesle spinkáš.
Díváme se na tebe,celá naše rodina,
v jednu chvíli zničit tě,pak si zas roztomilá.