MYŠLENKOVEJ POCHOD

Očistná mantra
klávesnici prsty hladí
myšlenky splašený
aniž mi kdo radí.

Tiše plynou prostorem
prodíraj se časem,
tak si jich pár pochytám
jak kovboj co točí lasem.

Hej!? Teď se mi rozutekly!!
V hlevě prostor dutý,
najednou si připadám
jako nůžky tupý.

Roztáhnu dvě čepele
a chci jimi střihnout,
jedu jako šalina
jíž se musí uhnout.

Myšnkový proud
co by mě chtěl strhnout,
valí se jak řeka
není šance zdrhnout.

Furt se dere na povrch
jako žhavá láva,
jsem jako Mičurin
co mu roste tráva.

Myšlenku utrhnu
jako džointa ubalim,
hustym dýmem THC
svoji hlavu zavalim.

Vysypu to ze sebe
jako kýbl uhlí,
jak po fetu i-legálnim
už jsem z toho ztuhlý.

A už se to zvrhává.
Co to tady píšu??
Vlasy jako Řeckej Bůh,
tůruju svou šíšu.

Myšlenkový pochod
odkráčel z mý hlavy,
vypařil se po Anglicku
jak džentlmen pravý.

Co jsem to zas vyhřez?!
Pročítám a čumim.
Samolibě jako Klaus
chválím se že umím.

Prapodivnej pochod
v týhle zvláštní básni,
narazil na nereálno
jako slunce na sníh.