DILEMA OKOLO BABIČČINY VÁNOČKY

Na stole provokativně leží..
Vím, že odolám jen stěží..
Kynutá, zvlhlá, slaďoučká vánočka..
Jakmile vstoupím, padne mi do očka.

Mám či nemám..Mlsně po ní koukám..
Jak zvíře se na ni vrhnu, obrovské kusy soukám.
Do svého vlastního krku, do svého vlastního jícnu..
Já se z té naší babičky snad asi jednou picnu!

Obrovská, domácí, mandlemi sypaná..
Vděčnýma prstama, s láskou jen dělaná.
V nitru sladké rozinky, na jazyce se rozplývá,
slast chuťových pohárků, co náklonnost mou dobývá.

Když posype se špetkou sněhového kokosu,
polije se medem, ještě radši dám si do nosu.
Chudáka babičku škemrám, na další výtvor se těším,
na to, jak zase mě zláká a já zase slastně zhřeším..