Pipinda a Chosé

Telefon v salónku zvoní,
Pipinda radostí slzy roní,
to bude Chosé, kdo jiný,
zvedá sluchátko,
a v zápětí se podiví.

Shitmeralda vlezlá,
křičí z plna hrdla:
„Chosé ten je můj,
to si dobře pamatuj.“

Pipinda se zalekne,
vedle kříže poklekne:
„I ty Panno Maria,
co ta běhna pravila?“

Tu k ní holub přilétne,
Pipinda se rozkřikne.
Drzý holub šedavý,
vykálí se na šaty.

Pipinda se nezlobí,
holub bude k večeři.
V tom si všimne malé zprávy,
uvázané na nožce stonkem trávy.

„Chosé,“ zvolá,
„to je on,
mého srdce šampion.“
Pot jí horký polévá,
už ví, má jít do chléva.

Sedne v chlévě na voňavé seno,
"Pro kryndapána, tu kraví lejno."
V tom Chosé přijíždí na statném volu
a vytahuje ji k sobě zvolna nahoru.

Tu chvilka radosti,
rozplynula se v tichosti.
Za nimi Shitmeralda volá:
„Slezte z toho vola!“

Pipinda se však nevzdává,
a hned jí ránu rozdává:
„Co se pleteš mezi nás!
Běž pryč než ti srazim vaz!“

Chosému se bitka líbí,
ale ví, něco tomu chybí.
„Uděláme závody,
chyťte vola za rohy.“

Trasa už je připravena,
Pipinda šťastně usazena,
na statném volu,
co utáhne i stodolu.

Shitmeralda hrabivá,
pašíka na závod zvolila.
Pašík Pepa rychlý jest,
může se však snadno splést.

Netrvá dlouho a běží,
Chosé je od rána svěží,
fandí, křičí, huláká,
pak se zjeví Manulka.

Chosé hlavu ztrácí,
co je tohle za legraci?
Jak může jít do pole
bez závodního stroje?

Chosé je tím okouzlen.
Tohle přece nějak zkousnem.
Její odvaha je skvělá.
Jak to, že ji nezná?

„Vem si kozla, co se pase,
ten předběhne každé prase.“
Říká jí a nutí,
ať to taky zkusí.

Zvířata jsou svéhlavá,
tohle se jim nestává.
Do cíle prostě nechtějí,
Radši by si dala salát kyselý.

A tak Chosé s radostí,
ani jednu nepustí.
Všechny jste to vyhrály
a všechny jste mě dostali.

Tu Shitmeralda od bláta
chrochtá jako prasata:
„Už tě nechci, mám tě dost,
s tebou je jen a jen zlost.“
Hází na něj z korýtka,
jídlo toho dobytka.

Pipinda smrdí od lejna,
vábí k sobě muší hejna.
Chosého už nechce znát,
radši bude pracovat.

Manulka je vzdálená,
nevrátí se do chléva.
Krotí vzteklého kozla,
že přežije věc možná.

Chosé sedí před vraty,
zbývá mu jen chlívek s prasaty.
Však on je má také rád,
i s nima se může smát.
Teď má vlastní závody
a může fandit Pepovi.