Jak jsem v noci mockrát smočil

„Raději dva…hrnky čaje dám si.

Tak pro jistotu.

Procitnutí.“

(Mbonita, Křehce, http://www.liter.cz/krehce-2/ … prosím o prominutí za zneužití Tvých slov…)

 

Zalévám si z nerezkonve

vřelou vodu z vodovodu

do půllitru s fialkami

 

V hlavě se mi stále točí

jak jsem v noci mockrát smočil

na palouku s jezinkami

 

Hledím  na své oslí hnízdo

pelech horký jen mým tělem

sám sobě jsem nepřítelem

 

Dneska žádná ajurvéda

neboť z piksly Tulsi

zní mi výsměch vůl jsi

 

Aby bylo konci záhad

popadnu zas z Londna Ahmad

pravý slastný Earl Grey

Tak mě čaji tak mě hřej

 

Přibitého chlapa na zdi

pohanka zas dneska zazdí

Neciťte v tom žádnou zradu

byl jsem v Rusku v Petrohradu

není mi však šedesát

…můžete se starci smát…

(některé z vás musím sr..)

 

Žízeň – nemoc k nepřežití

podmiňuje moje bytí

krátí se mi tísní dech

(myslím zase na pelech)

 

Musím na vzduch

Rychle ven?!

Nejsem ovšem připraven

 

Holím se a myji hlavu

(o vlasech moc nemluvím)

Chodím jak ta z Babči k splavu

Někoho to poleká

Mám však pro strach uděláno

Záchod mi jen protéká

 

Sucho v hrdle

Hlava hoří

Myšlenky se do dne /dna(?)/ noří

 

Musím ještě ohřát vodu

Neuniknu nikdy svodu

zelenému s opuncií

 

Čtyři deci s plachetnicí

močák stále ještě spící…

 

Vyrážím ku autobusu

Jak vždy rázně místy v klusu

Potom drahou podzemní

 

Dneska volím rudou trasu

v metru se to ještě smí

 

Náhle tlaky ku ocasu

 

To i malé dítě ví

Vypít naráz skoro litr

jak se nutně projeví

 

Nebývá to sic můj zvyk

musím přerušiti styk

s vyhřátou již sedačkou

 

Ti co se mi nahlas smějí

Neběžím hned se sr…..

 

Na Muzeu dlouze chči..

(Earl Grey a s opuncií)