Katastrofický úspěšný let

Na trase z Ostravy do Říma
Chvěju se v letadle
strachem
Hrozí nám poslední hodina
Tenhle let dopadne
krachem

Blesky se křižují úděsně
Světlo nám pojednou
ekslo
V jediné minutě otřesné
Letadlo o kilák
kleslo

Soudný den právě přichází
Každý chce svědomí
čisté
Sousedce vpravo dochází
Že peklo má více než
jisté

Doluje kajícně přiznání
Co jinak by neřekla
za svět
„Oline, náš Pavlík tvůj není
Fakt to byl tehdy ten
atlet“

Za náma mladík jde do sebe
„Tatínku, jen to vem
klidně
Chtěl jsem si to nechat pro sebe
Jsem však ten slavný gay
z Libně"

U křídla přiznává nevěru
Manžílek své milé
ženě
"Deset let myslím jen na Věru
Tvou ségru – prakticky
denně"

A pak jsme v pohodě přistáli
Z šoku se probrali
rázem
Tradičně posádce tleskali
Že v pořádku dosedla
na zem

Nazítří hned jsem objevil
V novinách tragickou
zprávu
Neznámý pachatel rozmlátil
Hlavnímu pilotu
hlavu

To jsou dneska nevděční lidi,
Viďte…