Žízeň

Plácám se v parnu
jazyk mi visí přes pysky
v puse jak ve chlívě mám.
Hospoda kdoví kde
mám žízeň jako trám.
Hlemýžď mě tryskem míjí
v bedně mi hučí vodopád.
Dehydratace mou kostru svíjí
jde ze mě děsnej smrad.
Slunce je vysoko
tytam jsou mraky
po větru slehla se zem.
Pařák je krutej
až přecházej zraky
co to?
Vidím vodojem.
Nechci vodu,já chci pivo.
Slintám jak rozjetej cap
jen jedno chlazený
a budu zas chlap.
Jsem jako ten poutník
co do Svaté země žene.
Já ženu do Mekky pivařů
do hospody zaslíbené.
Do svoji hospůdky,
kterou dobře znám
mám dvacku vo vrecku
a za tu si pivečko dám.
Zírám k obzoru
jsem vyschlej a tupej.
Vzdávám se naděje,
když z čista - jasna
přede mnou stojí
hospoda spásná.
Z posledních sil a na čtyrech
lemtám svoje chlazený,
až ztrácím dech.
Fííííí......to mám,ale pech.