Zákon schválnosti

ZÁKON SCHVÁLNOSTI

Vítr mi šumí nad hlavou
a slunko pěkně hřeje.
Počkám, až holky ku břehu připlavou
a moje srdce se jenom směje.

Jenomže ony jdou o kus dál
a srdce mi žalem puká.
Jít za nimi bych se bál,
zvláště toho svalnatého kluka.

Skočím střemhlav do vody,
abych zaplašil divé touhy.
Udělal jsem si moře škody,
když mne odnesly spodní proudy.

Slyšel jsem šum a pýskání
a před očima samé hvězdičky.
"Tak už skončete s tím hvízdáním:
ze sebevražd mám samé jedničky".

Vítr mi fičí nad hlavou
a ono neustále leje.
Počkám, až ty ďasy odplavou,
než mne nebe prokleje
a blesk mým tělem projede...

Andělé mi plují nad hlavou
a Svatý Petr se mi směje.
Počkám, až ty holky ku mne připlavou
a už mne zase srdce jenom hřeje...