fástfůdková

Jsem prase
žeru ve fastfůdu
horkou mrtvou zrůdu
z vohrady..

teď se mi zlé sny zdají
tuky ukládají
praská zip

u mejch novejch gatí
přízeň ztratím
vnadných dam

budu sám
nehýčkán

budu se kutálet
z těžka dýchat
a ač bych chtěl
nepospíchat

a jednou
snad to bude pátek
otiskne náš bulvární plátek
ve chvíli
kdy mé srdce unaví se
bych zdí já prošel
bourají se

jenomže strava tato okamžitá
je tak dobrá
chutě vítá
a láká vůní svojí
tak zas před dveřmi tu stojím
a v ruce hřeji posledních pár kaček
jen nevím dát-li mám si
ňákou
z jejich sraczek