náledíčko

.
.
.


na kluzkém povrchu
po nočním dešti
a troše toho mrazejku
snadno se lekneš
podjedou ti nohy
a zadkem přímo na žvejku
dopadneš z výšky dospělého chlapce
a přitom doufáš že to bude hladce
jenomže pletací jehlice
co bodaly do tvé čepice
to jinak vidí
a zcela obratce tvá zádá sklidí

ty si pak sedíš na tom ledu
autobus zasyčí "tak já jedu"
a všude kolem věci tvé
zrcátko, parfém rozbité
do sněhu vsákla se Armaniho vůně
a tvoje pýcha
před zraky těch prostých
stůně

oni to říkali v tom teplém studiu
tváří v tvář do kamer veřejnoprávních
dokonce vyhnali nebohou Jolanu
natáčet zranění
přimo tam na sníh

jen ptáci za letu znaj prostej trik
dávaj to nad zemí
nepoznaj smyk
námraze čelí však
křídla jim těžknou
oči jim na bílo maluje sníh
zatímco mládež pod starou rozhednou
jezdí na saních

(holubi se za komínem choulí )

no tak se seberu.. hromádku bolavou
brnění v levačce příjemně hřeje
škoda že visí
prsty se nehlásí
tělo mé najednou zvláštně se chvěje
pár dní teď osiří
ozvěna v kvartýru
já spěchám za tebou
muži můj
na chíru