Devítihlavý nonsensus

Na nebi se vznáší plují
oblaka mraky vonné pěny
A draci saně ve svých slují
vězní mučí děvy ženy 

V řece toku plyne teče
místo vody sektu víno
princ se chystá na své steče

o srdce rudé princeznino

Nebe sebe souká v hávy
temné hvězdné černonoci
srká cucá hořké kávy
bez cukru mléka mermomoci

Vzdej to, hochu, stojíš v šachu
této kruté časodoby
ale stejně jako fénix z prachu 

vzplanu zpátky do podoby

Mezi prsty teče padá
jako zrnka písku z Gobi 
význam slov tohoto stáda
které mojí báseň zdobí

Tak pardon
já už jdu...