Rendez-vous s múzou - večerní edice

Není nic sladšího, když budík tiká,

a já mám z jeho tiků tiky,

není nad půllitr kávy a slůvka tichá,

pro múzu výklad  poetiky.

Ach ty! Má múzo! Svádím tu boj lítý,

když lákáš mne do zvrhlé  svojí tématiky,

však v očích, sic  znaveně, září  pro Tě  city!

Ah, pardon, vážení, toť odraz elektriky!

Vztah náš, to komplikovaná věda,

plný problémů, vět a důkazů lásky

jimž rozumět se někdy nedá,

připadám si

        (obzvláště, když přejdeš k testování mých citů)

                jako jeden z akcionářů Sazky.

Snad abych dokázal oddanost svojí a píli,

půjdu Ti pod okno složit veršů pár,

neboj se zdržím se jen malou chvíli,

zřejmé je, že kord stráží Tvých, pro mě jest ukován.

Tichounká modlitba, dávám tu rozum svůj, srdce své Tobě

pod oknem jasným, z nějž line se záře,

v tom oknu officu chtěl bych Ti  rozumět,

oskenovaný zápise matematického semináře!