BÁSNIKÁ ETUDA

Nejezdit na hory
občas dost zabolí
Vás se netýká
ani tato etuda
Místo abych krad´
cvičím prstoklad
Mnohým na vzdory
nadzvedám závory

Nejsem asi žádný netvor
Až rozsekám poražený bor
vystoupím na vrcholky hor
Postavím tam semafor
sobě založím i dívčí sbor

Ať chci nebo nechci
když opravuji co chci
nejčastěji dopisuji resty
Někdy už připadám si
že mluvím jak z cesty

Jsou tam pasáže
jistá spokojenost
vepsaná do tváře
Také schopnost

Někdy dokonce
nad tím já sám
bezmezně jásám
až se roztleskám
Radost bez konce