MILOVNICE PŘÍRODY
kdysi lidé bývali
se zemí harmonicky spjatí
kam poděly se ty krásné časy
tenkrát také nebývali
všichni svatí
s rostlinami živočichy
však uměli se usmívati
v hájemství úcty vzájemné a krásy
pohleďte jak malíř skvostný
líbezně souzněl s přírodou
neživou i živou
stříbrným tónem zurčí potůček
rozvážně zadumán říční proud
popatřte na broučky vážky
na motýly
ještě dnes před vámi ožívají
jakoby nektar z květů právě pili
z obrazu vylétli by každou chvíli
až máte chuť
je zamáčknout
Slezsko, 10.5.2014
http://www.youtube.com/watch?v=pnPHh8vChLs
Josefe,
tvá slova ve mě navodila film v 5D rozlišení.
Anebo mám tak barvitou představivost?
Nejspíš jak tvá dovednost tak mé vnímání učinily z tvého sdělení výborný prožitek.
Díky!
Má úcta
Marty
15.05.2014 12:14:07 | kudlankaW
Marty, každou báseň dotvoří teprve vnímavý čtenář, takže na Tvé otázky mohu odpovědět s velkým potěšením jen kladně, udělals mi skutečně radost... :-)
Díky a ať Ti to píše! :-) Josef
15.05.2014 12:18:40 | Amonasr
Ojoj, celkem pochmurné v porovnání "s dneškem" :( A smutné...
a vzhledem k tomu, co jste tu psali o hlemýždích, byste mě nenáviděli za to, co jsem jim jako malá dělávávala... i když to byli spíš slimáci :( :D
Ale krásně a pravdivě napsaná báseň :))
11.05.2014 19:47:27 | Aiury
Díky za zastavení - na své podobné prohřešky v dětství raději ani nevzpomínám, těžko bych pro ně našel omluvu... :-( ;-)
12.05.2014 15:32:01 | Amonasr
ST, za ten šok na konci. Predátore :-)
A jinak souhlasím, samozřejmě - když pomnu, jak moje babička žila se zvířectvem a květinami, neprodukovala žádné odpadky a využila každičkou kapku vody, je mi často stydno... a není to přece tak dávno, čtyřicet, padesát let. Pěkný nápad a hezky vygradovaný! :-)
11.05.2014 15:52:32 | Pamína
Děkuji, Pamíno, kvůli němu (tomu konci) jsem to psal, všechno před tím je jen taková vata... ;-)) Už jsem ze své posedlosti Literem tak "zblblý", že při podobných perličkách začínám hned vzápětí přemýšlet, jak by se daly následně zpracovat... :-)
11.05.2014 16:01:53 | Amonasr
Svatá pravda...
11.05.2014 00:14:31 | Gabriela Green
Děkuji - i když já bych nezamačkával... :-D
11.05.2014 00:24:16 | Amonasr
Já nedávno omylem rozšlápla hlemýždě... Byla jsem z toho docela dlouho smutná... Stále jsem přemýšlela nad tím, že kdybych tam tudy šla o minutu déle, tak se to nestane, že mohl stále žít,přejít přes tu cestu do trávy a spokojeně se napapat...
11.05.2014 00:41:04 | Gabriela Green
Tak to si rozumíme :-) Ale když to je nešťastnou náhodou, tak se to dá odpustit, i když taky mi to rve srdce... Občas ale zhřeším i vědomě a zaplácnu třeba potravinového mola - nevím, jestli mi to za tu horší karmu stojí, ale někdy se zkrátka neovládnu... :-D
11.05.2014 00:48:50 | Amonasr
Tak já sem tam také něco plácnu :D Komára, mouchu apod... Tyhle tvorečkové moc roztomilý nejsou a škodí... ALE takový hlemýžď mi nic nedělá a je hezký :-D
11.05.2014 00:58:38 | Gabriela Green
Je to jednoduché, byli více spjatí, protože nebyli tak blbí, a nenažraní:-(.
Po přečtení básničky si připadám jako bych spadl do sudu s medem, ale líbilo.
10.05.2014 15:55:07 | Jeněcovevzduchukrásného
Díky, ono je to schválně trošku přeslazené pro ten závěrečný kontrast... ;-)
10.05.2014 16:08:15 | Amonasr