Chodidlo

Já povím vám, co se jednou přihodilo.
Jedné ženě se chodidlo narodilo.

Muž řekl, aby se s ním rozvedla.
Neb myslel si, že ho podvedla.

Co bylo snadné, byla výchova.
Ono neřeklo jediného slova.

Skákati to umělo odvěka.
Chodidlo dospělého člověka.

Nemá to hlavu, ale patu ano.
V životě mu nebylo přáno.

Kdekdo na něj šláp.
Žena nebo chlap.

Nikdy s nikým nechodilo.
Že se vůbec narodilo!

Už v měsíci nosilo dvaačtyřicítky.
Při jízdě na kole mělo problém se řidítky.

Bez balzámu podléhá rozkladu.
Po vycházce topí se ve smradu.

Hluché, slepé, mozek, tělo nemá.
Na řeč s ním těžko vybrat téma.

Jednou, když v krabici leželo,
tak se rozhodlo...a zmizelo.

Nezbyl po něm ani potu flíček.
Ani palec, natož malíček.

Ta otázka nedá vědcům spát:
Jak to mohlo vůbec přežívat?