Hrátky s časem

"Tak děti, hodina začíná,
dnes čeká nás časování sloves,
k probírání tohoto učiva
jsem časopis vám dones."

"Strana sedmdesát, "Časté dotazy",
kdopak přečte mi to nahlas?"
Třída v mžiku se dočasně zamrazí.
"Tak kdo? Dáváte si na čas!"

Péťa Nečas zvedá ruku,
že k úkolu se hrdě postaví,
přihlouplý úsměv od ucha k uchu,
kantor ho časně při čtení zastaví.

"Nejsi ty z Čáslavi?
Tam prý jsou trochu pomalejší,
mám o tvůj vývoj poněkud obavy,
nalistuj počasí, třeba bude to lehčí."

"Zas nic, u tebe věta trvá snad poločas,
mně blíží se z tebe poločas rozpadu.
Žákovskou ke mně, napíšem domů vzkaz,
že zčastit je třeba domácí přípravu."

Konec hodiny oznamuje časomíra
"Přesčasy nedělám, končíme!
Občas se holt v čase nic nestíhá,
zbytek za úlohu si určíme."