věky vždy znovu
a znovu podbízejí
protřelou mísu čočovice
když předtím ji tolikrát
prodaly bráškům
za prvorozenectví
(bůhví k čemu…)
věčné odéry falešných
humřích skeletů
ve skříních lichých slibů
to vše už bylo
tolikrát
mláceno
tlučeno
však nedoutlučeno
molitanovou pěstí
prožranou záhy
molíky pacholíky
takže
namísto facky
prozření
vždycky zbyly
jen souchotinářské
mžitky
podobrázků
ve střepech zaprášených
dětských zrcátek…
----------------------------
----------
…ty šablony šaleb
přece
už dávno známe !!
( nechme to tedy už být, prosím )
-------------
teď raději rozverně
maní připomenu :
třebas
jak na schovku
jsem si s tebou
tak rád často
hrával
před rozpáranými
česny času
včely nám ovšem
pochopitelně
už tenkrát
obvykle ulítly…
Ty má drahá
laskavice souzená
vilně slepá bábo -
- tak
si mě chyť
číhám na Tě
jako vždycky
v potrubí vejcovodu
tvé paměti slonice –
- navždy věrný
úlevou zvolna vysychající
Tvůj nalezenec
jaroslav spermatoděj Zbloudil…
podzemí podzemí, nad tebe prej není:-)
mám růžový kombiné
po mý bábě
a lascivní soužení těsně u pupíku
a šálek
nebo okraj ráje
to bude asi chutí, po humříku
že zvoním odérem
vilná ňadry
vím kdo jsem
zobákem pro koňadry?
21.02.2015 20:22:05 | básněnka