Povídal nám jednou Vasil,
na půdě, že bubák strašil,
mladá Anča se ho lekla,
málem sebou na zem sekla.
Probrala se ale rychle,
překazila jeho pikle,
a že byla rázná děva,
nandala mu zprava, zleva.
Bubák byl moc překvapený,
neznal on kurážné ženy,
prchal pryč a hledal díru.
na tu ženu neměl sílu.
Smutně bubák dělá bubu,
obklad dává si na hubu,
trapná pro něj historie,
Anča je prý satorie.
U ševce teď bubák straší,
ševcová mu nosí kaši,
je to bezva strašeníčko,
když lehnou na kanapíčko.