Vzor ženského rodu
Jsem žena i růže
píseň i ta kost.
Do citlivé kůže
halím svou cnost.
Můj pán mi staví hrad.
Můj muž dře jako stroj.
Já mu bez výhrad
žehlím jeho kroj.
Jen předseda a soudce
nám nutí svoje práva.
My nejsme tupé ovce,
co živí jenom tráva.
Chceme město a moře
a zajímavé dění.
Ať žijeme si dobře,
jak to kuře u stavení.