Když se řezník do hvězd zadívá

Luna na mě z dálky kyne,
Zítra ráno pašík zhyne,
Červánky jsou dnes jako růž,
Už dvě hodiny brousím nůž!

V srdci mám planetu lásky Venuši,
Už těším se, jak svině dostane za uši,
Ta hvězda něžná má i jméno Večernice,
V poledne už budou plné jaternice.

Dnes je jasná hvězdná záře,
Ať můj nůž už jeho tělo páře,
Duše má již slastně pluje v éteru,
Doufám, že použiju i sekeru!

Tiše žasnu jak svůdně září Capella,
Střeva já vyndám zvesela!
Nedojímáte mě hvězdy takto poprvé,
brzy už bude můj šat celý od krve.

A tak loučím se s vámi hvězdy milé,
Ráno totiž musím vstávat čile,
ač může se zdát řezník citovým mrzákem,
tak stojí za každým plným mrazákem.