Počítač

Zasedl k počítači ještě v plenkách, chtěl vědět vše, a ještě víc,
chtěl vědet, kdy vyrobí se první Měsíc.
Že Měsíců bude více, a více i hvězd, na internetu přec nemůže se spléct.

A tak seděl, dále do klávesnice bušil, nové info zase tušil.
Že opět zjistí nové věci, například, kdy komunisti budou v klecy,
a on je pak bude dráždit klackem, a k žrádlu dávat šlichty,
pak do ruky vzal i Bibli, a žekl Ámen.

Však tak nestalo se, a komunicti byli brzy druzí, to kojence hodně mrzí.
Tak do počítače dále klofá, nad nekvalitníma Penprskama zoufá,
vyrobyli je v Číně, podlehli té mamon špíně, vše šidili,
poctivost zabili.

Pak byl chlapec větší, nočník u počítače stojí, z počítače se už čoudí,
chapeček na internetu bloudí.
Má nový počítač, a nové aplikace, spi sladce.
A život letí a místo nočníčku teď je hůl, ztratil život, to byl vůl.

Pak nesli ho v rakvi, z džůůůboxu píseň anglická hrála,
nad hrobem mu visí reklama,
Milka, fialová kráva.

Vedl život pestrý, sic nepoznal ptačího zpěvu, nepoznal ani sníh a sáňky,
však na vánoce se těšil vždy, dostal pěkné dárky,
počítač X1P, pak X2B, X3Super,
a život letěl a letěl,
a on ho proseděl.