Balada pro Karla Havlíčka

Velcí páni,
malí kmáni
nechť nás od nich Perun chrání
je to potíž nyní psáti
monarchii dech se krátí
kléru nastal zlatý čas
kritika ať vezme ďas!

Ta bachovská oktrojírka
ta nám dává zabrat
raděj budem loajální,
než si život zbabrat.

V c .k. vrchní kanceláři
zle se daří novináři
žandarm nezná slitování
úředník svůj postoj brání
na pravdu mít formuláře
ducha vsadit do žaláře
držet hubu, jak se sluší
to je krédo ovčích duší
charakter jim nezmění
doba ani zřízení.

Ten borovský kostelíček
ve vzpomínkách září
že cenzura je jen mírná,
lichotí si lháři.

Vlastenec je ocejchován:
pobuřuje masu
razítko má na pověsti
i v cestovním pasu.

Že jsem rebel a že píšu
za ctí že se ženu,
slíbili mi první cenu
teď mě vezou do Brixenu
ať má národ klidné spaní
vrchnosti se dále klaní
věz, Perune, Perunečku,
JÁ se nedám na pokání!